Hradec Králové a okolí

žst Hradec Králové hl.n.

Poloha a uspořádání stanice

Železniční stanice Hradec Králové hlavní nádraží se nachází na východním konci střední části města. Je orientována ve směru S-J, číslování začíná na jižním zhlaví. Tam do stanice ústí dvě elektrifikované trati, a sice do Pardubic (030/031) a do Chlumce nad Cidlinou (020). Dále je na jižním zhlaví výtažná kolej se svážným pahrbkem a jedna odvýkolejkovaná vlečková kolej do objektu VČP. Severní zhlaví je složitější, ústí tam elektrifikované tratě do Týniště n. O. (020) a do Jaroměře (030/031) a trať bez trakčního vedení do Ostroměře (041). Nachází se tam i velké množství vlečkových kolejí - SignalMont (s muzeem sdělovací a zabezpečovací techniky), Montas (pokud vím, nepoužívá se), SGJW, trafostanice, MTH Hradec Králové, ZVU, TSS, Správa elektroúseku, myčka a opravna vozů. Na západní straně stanice je obvod PJ HK s točnou, rotundou, další halou a čerpadlem pohonných hmot. Žádná kolej není po celé délce průběžná: 1. kolej je přímá ve směru od Pardubic a asi 8. od Chlumce (křižují se na křiž. výhybce).

Historie

Nejlepší kniha, co znám, o historii hradeckého nádraží, jest Příběh hradeckého nádraží od Z. Srpa, vyšlo v r. 2000. Přečtěte si ji. Toto je jen pár nejdůležitějších faktů.
Když byla v r. 1854 postavena dráha olomoucko-pražská, chtěly Pardubice železniční spojení s Libercem a vojákům šlo o spojení s pevnostmi Hradec Králové a Josefov. V r. 1854 podal baron Liebig žádost o koncesi na stavbu, v r. 1856 mu bylo vydáno stavební povolení a byla ustavena SNDVB (Jihoseveroněmecká dráha spojovací).
První hradecká staniční budova stála na místě dnešního 2. nástupiště. 3. 10. 1857 přijel první "parovůz" - lokomotiva, 22. 10. lokomotiva Čechy se slavnostním vlakem a 4. 11. byl zahájen pravidelný provoz. V r. 1870 mělo nádraží 3 dopravní koleje, 1 manipulační, 2 kusé nákladní a 2 vlečky (Kuklenské strojírny , tj. ZVU, a cukrovar).
V roce 1973 se začla stavět trať do Chlumce n. C., o rok později už existovala celá trať V. Osek - HK - Týniště n. O. - Lichkov. V r. 1882 postavily "C. K. Privilegované české komerciální dráhy" trať HK - Hořice - Ostroměř s traťovou spojkou Sadová - Smiřice. Koleje ale končily v Plotištích, kde byla i malá točna a výtopna. Na vlastní hradecké nádraží museli cestující pěšky. Dráha tam vedla až v r. 1906.
V r. 1984 bylo postaveno tzv. druhé nádraží, budova byla přistavěna k jižní straně budovy dosavadní. V letech 1987 - 1900 vzniká základ budoucího seřadiště. Na jižním zhlaví je stále ještě přejezd. (Podjezd byl postaven až 1929.) Nádraží se dále rozrůstalo a v r. 1907 mělo 13 kolejí, výtopnu s točnou a dvě výše zmíněné vlečky. 1910 se buduje SZZ - vjezdová a odjezdová návěstidla, předvěsti. 1925-27 se přestavuje severní zhlaví. 1928 se bourá výtopna v Plotištích.
V roce 1929 po silné vichřici, která odnesla střechu "druhé" staniční budovy, se začla stavět "třetí" - a ta stojí dodnes. Tato výrazná budova se 46 m vysokou věží byla dokončena v r. 1935. Ve věži byly 3 nádrže na vodu; už tehdy existovala ostrovní nástupiště. Zanedlouho byl postaven i poštovní tunel s výtahy. Za provozu probíhala demolice staré budovy.
Po 2. sv. válce byly problémy s navracením nádraží do původního stavu, a aby to nebylo málo, pak ten rok 1948... Dva roky kvůli rekonstrukci nefungovalo zabzař na severním zhlaví. Bylo málo huhlí a hodně řepy, a "pětistovkaři" (co měli 3 směny za den a chtěli najet 500 km za 24 hodin) ničili lokomotivy.
V r. 1949 byly postaveny dílny v Plotištích (TSS) a u železného mostu (dnes Signalmont). 1951 nové jižní stavědlo, 1960 spojka Plačice - Opatovice, 1961 "Bílý dům", 1962 RZZ Střed. 1965 dvěma parními jeřáby sundávali Viadukt a stavěli nový. Od r. 1966 máme tratě do Velkého Oseka, Chocně a Pardubic elektrifkované. Trakční vedení do Jaroměře se stavělo pokud vím až na počátku 90. let.
Pokud jde o ostatní stanoviště v Hradci Králové: V roce 1906 byly Plotiště degradovány na nákladiště-zastávku, 1928 úplně zrušeny, později obnoveny. V roce 1924 byla zastávka Slezské předměstí upgradována na stanici. 1936 postavili zastávku Hradec Král. zastávka. Do 50. let byly Kukleny nákladiště, měly manipulační kolej a malou točnu (zbytky jsou dosud viditelné).

Osobní doprava

Z hlediska osobní železniční dopravy je stanice Hradec Králové hlavní nádraží významnou uzlovou stanicí. Všechny vlaky zde staví (žádný div, IC sem nejezdí, maximálně Ex), některé končí nebo jsou odtud vypravovány. Osobní vagóny jsou odstavovány na kusých kolejích na severním zhlaví. Jednou za čas jsou odtaženy do myčky.
Co tady jezdí za lokomotivy vypisovat nebudu, protože se to jednou za uherský rok mění a já mám periodu aktualizace tak třikrát delší.
Jak je to s nástupišti, shrnuje následující tabulka:

Nástupiště	Kolej (pro odborníky)	Kolej (pro cestující)	Pozn.
1	8	1	U nádražní budovy
1a	10a	1a	První prodloužené nástupiště
1a	12a	2a	dtto; kusá kolej
2	6	2	Ostrovní nástupiště
2	2	3	Ostrovní nástupiště
3	1	4	Ostrovní nástupiště
	5	5 S
	5a	5 J
	7	6	Nutno slézt z perónu mezi koleje; nepoužívá se

Nákladní doprava

Občas se dá říct, že tady chcíplo nějaké zvíře, konkrétně pes. Nákladních vlaků tady moc není. Většinou Fallsy na uhlí, Eas(-u) a Es na všechno možný, Gbg(kk)s, Gbqs, Zaes, Res, Faccs, někdy Laaeks. Občas přijede něco ze zahraničí, třeba německý Shimmns, polský Gags-t, Eaos a cisterny, rakouský Rnooss-uz, různé H(a)b(b)il(l)(n)s(s)y a tak.
Na jižním zhlaví se nachází svážný pahrbek, na který se vlak nedostane jinak než že ho projede v opačném směru (zato má trolej), spádoviště se nevyznačuje stromkovým zhlavím ani kolejovými brzdami. Málo se používá. Na severním zhlaví je skladiště kusových zásilek (=>Gb(kk)qs) a používaná vlečka do ZVU. V areálu opravny vozů se nachází mnoho vagónů ČD Hbbillnss a Habbillns.

Plánky

Následující plánek odpovídá stavu z roku 2002. Kvůli rozsahu je rozdělen na 4 obrázky. Trvalo mi asi půl roku, než jsem ho nakreslil, přesto není úplně kompletní (zvl. oblast PJ) Později jsem drobné nedostatky opravil podle oficiální mapky, ovšem ta také není bezchybná a aktuální už vůbec ne.

Při rekonstrukci části "Střed" v září 2003 došlo k následující změně kolejového uspořádání:

V květnu 2004 byla tato část kolejiště dále přestavována, podobně jako v r. 2003 se vyměňovalo celé železniční těleso, umístily se nové výhybky umožňující průjezd většími rychlostmi (a postrádající přestavníkové páky), též byla nainstalována nová návěstidla, šestisvětlová s barevným proužkem. Nádražní "střed" teď vypadá takto:

trať HK - Pardubice (031)

žst Opatovice nad Labem
Opatovické nádraží leží na hranici hradeckého a pardubického kraje. Na jižním zhlaví vedou ze stanice dvě koleje, jedna (průběžná) do Pardubic a druhá do Elektrárny Opatovice. Tato vlečka se používá pro dopravu uhlí; není odvýkolejkovaná, má normální vjezdové návěstidlo. Na severním zhlaví se nachází také vlečka (spše tři), ale menší, přesto zřejmě používaná - alespoň jedna z nich, ta poštovní. Kolejová spojka tří kolejí na zhlaví spojuje kolej do Plačic (používá se pro nákladní vlaky), Hradce Králové a koleje pro posun. SZZ je reléovka.

žst Stéblová
Malá stanice se čtyřmi kolejemi - dvěma s nástupišti, jednou bez nástupiště a jednou odstavnou (často obsazenou, např. vozy Gb(kk)qs). Další čtyři koleje patří vlečce, avšak ty nejsou nikde napojeny na kolejiště ve stanici; vedou do pardubické průmyslové oblasti a mezi pražci si vesele rostou břízky. Na severním zhlaví je přímo z traťové koleje odbočující vlečka. Nevím jak je to tam teď, možná se něco z toho používá, ale některé koleje byly zrušeny, zeptejte se železničních archeologů, zkoumali to tam.

trať HK - Chlumec nad Cidlinou (020)

žst Praskačka
Ničím zvlášť zajímavá stanice. Na straně opačné od výpravní budovy je kusá odvýkolejkovaná manipulační kolej, která dříve pokračovala dále. Nasvědčují tomu dvě chybějící čísla výhybek a povalující se snesené koleje poblíž zarážedla. Na oné koleji bývají odstaveny zrušené nákladní vagóny. Kolej nejblíže k budově se nepoužívá, ačkoli původně byla dopravní. Ve stanici se často křižují vlaky. SZZ je reléovka.

žst Dobřenice
Na východním zhlaví jsou dvě kusé koleje (zajímavě uspořádané) pro posun a nakládku/vykládku zboží. Původně odtamtud vedla vlečka do cukrovaru se zajímavým kolejovým trianglem; nasvědčuje tomu zarostlý násep, pár zbytků kolejí a turistická mapa. Kolej nejblíže výpravní budové je manipulační, pokračuje i na západním zhlaví kusou kolejí. Nejsou na ní žádné výkolejky, ale seřaďovací návěstidla (stanice jich má celkem 6) - nedivte se, SZZ není žádná elektromechanika, ale moderní JOP. Nad nádražím se tyčí monumentální budova sila.

trať HK - Ostroměř (041)

žst Všestary
Malá tříkolejná stanice na malé trati. Kolej nejblíže výpravní budově je manipulační a odbočuje z ní krátká kolej do trafostanice. Ve stanici jsou návěstidla dvou- a třísvětlová, bez možnosti návěstit výstrahu. SZZ je reléovka bez kolejových obvodů.

býv. žst Sadová
Kdysi železniční stanice, dokonce koncová stanice lokálky ze Smiřic (i když koleje se fyzicky odpojovaly až v odb. Hněvčeves). Jedna budova dokonce připomíná vodárnu. Zbyly jen dvě koleje a pár výhybek, v případě potřeby (zajíždění na vlečku) přestavované ručně obsluhou vlaku. Dnes má toto stanoviště pravděpodobně status zastávky-nákladiště.

žst Hněvčeves
Podle mapy, i turistické padesátky, je "Hněvčeves hlavní nádraží" (jak je psáno na jedné dřevěné ceduli u nádraží) zastávka. Přitom je to regulérní dopravna s kolejovým rozvětvením a návěstidly. Na jižním zhlaví odbočuje trať do Smiřic; je zakončena "věčně červeným návěstidlem" (jednosvětlovým Stůj), má vlastní nástupiště, na něž vede lávka. Z šesti kolejí stanice jsou tři oplocené a patří vlečce Čepro, která do stanice ústí s odvratnou kolejí na severním zhlaví. Stanice je vybavena SZZ Test 13, výhybky a návěstidla při posunu na vlečce (kol. 2, 4, 6) se ovládají na pomocných stavědlech.

žst Hořice v Podkrkonoší
Menší stanice bez odjezdových návěstidel; vjezdová násvěstidla jsou mechanická a jejich předvěsti světelné. Na odjezdu jsou akorát červené námezníky výhybek. Je tam odklon osy, tj. není rovná průběžná kolej. V podstatě v "každém rohu" kolejiště je nějaká kusá kolej, na jedné dokonce stojí béžový vagón bez oken, který vzdáleně připomíná Bix. Jako dopravní koleje se používají tři. Zabezpečovací zařízení = výhybkové klíče. Všechny výhybky se staví ručně.

nz Dobrá Voda u Hořic
Dříve tříkolejná, nyní dvoukolejná, možná kdysi také dopravna. S jednou odbočující vlečkou, která se určitě také nepoužívá, jakpak by se na ní dostali, když 3. kolej chybí.

trať HK - Jaroměř (031)

žst Předměřice nad Labem
Na jižním zhlaví je jedna kusá kolej, zarostlá křovím, na které ještě stojí nějaký podvozek. Je to odvratná kolej pro vlečku vedoucí do cukrovaru. Ze stanice odbočuje vlečka, která vede k mlýnu (kde je i vybavení pro nakládání Gbgkksů a Hadgsů shora) a ještě někam. Na severním zhlaví se do kolejiště napojuje opět kolej z cukrovaru. Toto zhlaví je v oblouku. Jedno nebo dvě odjezdová návěstidla jsou vybavena rychlostní soustavou, pravděpodobně proto, že některá oblouková výhybka dovoluje vyšší rychlost (60 km/h).

žst Smiřice
Na úrovni vjezdových návěstidel se nachází zastávka Smiřice (jen pro trať do Hněvčevse) a nějaké odstavné koleje. Stanice začíná dvojitou kolejovou spojkou obou tratí (z HK a z Hněvčevsi), také odsud vede pár vlečkových kolejí. Prostřední části dvou staničních kolejí (5, 7) jsou vyloučeny, a tak se mohou používat jen jako kusé koleje (5a, 5b, 7a, 7b). Zabezpečovací zařízení je elektromechanické.

žst Jaroměř
Stanice je známá svou výtopnou, v níž je umístěno železniční muzeum. Obvod výtopny je na východním (hradeckém) zhlaví, jeho výhybky se číslují od 101. Z točny vychází kromě 8 kolejí do rotundy ještě pár kusých kolejí. Druhé zhlaví je členité, zahrnuje několik krátkých vleček, přes 20 výhybek a seřaďovací návěstidla; však jsem také při jeho kreslení udělal chybu (špatně jsem umístil výhybku 27, vychází ze 7. koleje, ne 7b). Vedle traťové koleje na Starou Paku jsou tři koleje, na nichž jsou odstavené vraky velmi starých vagónů.

trať HK - Týniště nad Orlicí (020)

žst Hradec Králové Slezské předměstí
Z východního zhlaví odbočuje vlečka do Ferony a do TSR (kovošrotu). Odjezdová návěstidla jsou samostatná pro 1. kolej a skupinová pro 2. a 4. kolej. Kolej nejblíže stanici je manipulační, je na ní kolejová váha a na západním zhlaví končí kusou kolejí. V současné době je výhybka č. 6 (kolejová spojka 1. a 2. koleje) snesena, ale č. 5 tam stále trčí do prázdna a myslím, že tam bude na věky věkův. Staniční zabezpečovací zařízení je elektromechanické.

vlečka Hradec Králové - Skladištní oblast
Kolej ze Slezského předměstí se rozdvojuje: 1) kovošrot 2) Ferona. Kolej u kovošrotu úplně vlevo slouží k nakládání či vykládání nádržkových vozů na LPG. Do kovošrotu jezdí hlavně Eas-u na šrot. Na kolejích před Feronou bývají vagóny, které z továrny nebo do ní něco vezou - občas tam stojí vozy Shimm(n)s; a často odstavené zrušené vozy. Z těchto kolejí odbočují dvě další, které křižují silnici: první z nich vede do areálu myslím uhelných skladů a druhá bůhví komu to tam patří - že by vojenský objekt? (tam jsem nikdy žádné vozy neviděl) - a právě tuhle už demontovali, takže teď je přes silnici jen jeden přejezd. Úplně za plotem, v areálu továrny Ferona je kolejová váha, pár kolejí vede do haly. Není tam pořádně vidět a mapa to nezachycuje přesně. Každopádně zajímavostí jsou dvě koleje vyčuhující z haly, které okamžitě za vraty končí zarážedly. Na vratech jsou ještě modré čtverce.

žst Třebechovice pod Orebem
Nijak zvlášť zajímavá stanice, malá, rovná, se čtyřmi kolejemi. Kolej nejblíže staniční budově je manipulační a odbočuje z ní vlečková kolej. Na konci roku 2003 se na této manipulační koleji a na obou vjezdech instalovala trpasličí seřaďovací návěstidla. Přitom tam zřejmě vyměnili stávající elektromechanické SZZ za JOPku.

Nahoru

Katalog nákladních vagónů; sepsal Petr Voltr, pvoltr@seznam.cz, kopírování volné pod podmínkou uvedení zdroje