KATALOG NÁKLADNÍCH VAGÓNŮ KATALOG NÁKLADNÍCH VAGÓNŮ

Označení hnacích vozidel u ČSD/ČD

Na této stránce asi nenajdete žádné převratné informace, většina toho, co se tady píše, je "všeobecně známá". Mám to tady spíš tak nějak pro pořádek, když už tady jsou nákladní a osobní vagóny.

Zápis pojezdu lokomotivy

Jde o všeobecně používané označení uspořádání dvojkolí lokomotivy, plus u parních lokomotiv informace o pohonu. Například:
- tendrová parní lokomotiva 464.0 má 2'D2',
- trojdílná šílenost Dm3 je 1D+D+D1,
- elektrická lokomotiva 363 - "eso" má B0'B0'.
Nepoháněná dvojkolí jsou označeny číslem, např. první dvojka u 2'D2' znamená, že vpředu jsou dvě běžné nápravy (podvozek). Dále následuje velké písmeno, které udává počet hnacích nebo spřažených náprav (A=1, B=2 atd.). Pokud má lokomotiva ještě malý podvozek pod budkou strojvedoucího, je tam další číslo prozrazující počet dvojkolí bez pohonu. Apostrof (znak ') znamená, že podvozek je nezávislý na pevném rámu lokomotivy: u parní lokomotivy 464 je vepředu i vzadu dvounápravový podvozek volně se otáčející vůči rámu, kdežto 4 spřažené nápravy jsou pevně uchyceny v rámu. Tak tomu není u elektrické lokomotivy 363. Oba podvozky mají otočný čep a jejich nápravy mají individuální pohon (nejsou spřaženy jako u parních lokomotiv). Takže za každým písmenem "B" je v indexu malá nula. Kvůli snadnější výslovnosti a lepším možnostem psaní se nuly v dolním indexu často zaměňují za malá písmena "o" a označení se čte Bó Bó.

U parních lokomotiv se můžete setkat ještě s dalšími číslicemi a písmeny za označením pojezdu. Např. malá parní lokomotiva 310.0 ("kafemlejnek") má "C m3t". Velké C je podvozek; další písmena mají tento význam:

m parní stroj na mokrou páru
p parní stroj na přehřátou páru
s sdružený parní stroj
t tendrová lokomotiva
z lokomotiva s 1 ozubnicovým kolem
zz lokomotiva se 2 ozubnicovými koly


Označení zlomkem (do r. 1921)

Před rokem 1921 měly lokomotivy např. takovéto nápisy:
III450/A3
První římské číslo určovalo počet spřažených náprav. Druhé číslo psané arabskými číslicemi znamenalo hmotnost maximální zátěže při svahu 15 promile. Ve jmenovateli zlomku písmeno udávalo přechodnost lokomotivy podle nápravové hmotnosti na spřažených dvojkolí (něco jako třída trati, ne?), číslo +10 = nápravová hmotnost lokomotivy.

Systém ing. Kryšpína, od r. 1921

Toto označení si jistě všichni ještě pamatujeme a na některých lokomotivách (zejm. historických) jsou stále cedule typu:
T 478 3002
Písmeno, příp. více písmen na začátku mají význam následující:

-žádné- lokomotivy parní
E lokomotivy elektrické trakce stejnosměrné
M motorové vozy
N vložené vozy souprav se strojním vybavením
R řídicí vozy elektrických souprav
S lokomotivy elektrické trakce střídavé
T lokomotivy motorové trakce
TL lokomotivy turbínové
U úzkorozchodná vozidla

Vyskytovaly se také různé kombinace těchto písmen, např. ES = elektrické lokomotivy obou proudových soustav (tj. jak na stejnosměrný, tak na střídavý proud). Nebo takové ty tramvaje TEŽ jsou EMU - elektrické úzkorozchodné motorové vozy.
První číslice udávala počet hnacích (spřažených) náprav. Druhá číslice +3 = max. rychlost v desítkách km/h, "9" znamená 120 km/h a více; Třetí číslice +10 = nápravová hmotnost v tunách, "9" znamená 19 a více. Čtvrtá číslice určuje konstrukční skupinu nebo typ vozidla. Také se používalo "8" pro širokorozchodná vozidla a dříve i "9" pro soukromé lokomotivy. Další číslice (dvě až tři) jsou pořadové číslo. U soukromých lokomotiv se začínalo číslovat od 501, příp. 901 pokud měly povolení jezdit na "státních kolejích".

U úzkorozchodných vozidel byly jen dvě velké číslice, první udávala počet hnacích nebo spřažených náprav, druhá číslice hmotnost na 1 nápravu v tunách. Další číslice měly význam shodný s označením lokomotiv běžného rozchodu.
Lokomotivní tendry neboli uhláky měly tři velké a tři malé číslice a žádné písmeno vpředu. První číslice +3 = objem uhláku v metrech krychlových, druhá a třetí = objem vodojemu v těchže jednotkách. Další číslice byly výrobní skupina a pořadové číslo.

Kód počítačové evidence, v současné době platný

Dnes (od r. 1988) mají lokomotivy ČD takovéhle cedulky:
799 019-5
První číslice má význam podobný dřívějšímu významu písmene před číselným označením. Jsou to:

1 elektrické lokomotivy stejnosměrné proudové soustavy
2 elektrické lokomotivy střídavé proudové soustavy
3 elektrické lokomotivy obou proudových soustav
4 hnací vozy elektrických jednotek stejnosměrné proudové soustavy
5 hnací vozy elektrických jednotek střídavé proudové soustavy
6 hnací vozy elektrických jednotek obou proudových soustav
7 lokomotivy motorové trakce
8 motorové vozy se spalovacím motorem
9 řídicí vozy v jednotkách nebo parní lokomotivy
0 vložené vozy v jednotkách

Druhá a třetí číslice určují řadu a konstrukční skupinu. Podle některých zdrojů však mají i jiný význam: udávají výkonové zařazení vozidla a dvojčíslí 90-99 se používá pro vozidla speciální konstrukce nebo vozidla údržby.
4., 5. a 6. číslice označují pořadové číslo vozu. Čtvrtá číslice se používá i s tímto významem:

3, 7 rekonstrukce
4 při změně pořadového čísla při opakovaném přidělení starého pořadového čísla
5 vozidla používaná na vlečkách
6 vojenská vozidla, vozidla údržby trati
8 širokorozchodná vozidla
9 úzkorozchodná vozidla 760 mm (5. číslice = 5 -> rozchod 1000 mm)

Sedmá číslice je kontrolní číslice. Myslím, že se počítá stejným způsobem jako u vagónů.

Toto šesti(+1)místné označení platí v této formě jen u ČD a ZSSK, ale souvislost s mezinárodními předpisy má: je totiž 6. - 12. číslicí mezinárodního univerzálního dvanáctimístného kódování (proto ta "počítačová evidence" v podnadpise). Celé dvanáctimístné číslo lokomotivy začíná číslicí 9. Druhá číslice se dopočítá tak, aby se kontrolní cifra ve vnitrostátním značení shodovala s kontrolní cifrou čísla mezinárodního. Třetí a čtvrtá číslice je vlastnická/zařaditelská správa (54 = ČD, 56 = ZSSK). Pátá číslice je:
- 1 pro lokomotivy,
- 5 pro přípojné, vložené a řídicí vozy jednotek
- 9 pro motorové a elektrické vozy a jednotky.
Šestá až jedenáctá číslice se shoduje s vnitrostátním označením a 12., kontrolní, číslice jakbysmet.

Použitá literatura: to kdybych si pamatoval... byly tam nějaký internetový stránky, a pak knihy, konkrétně Malý atlas lokomotiv 2003 a jedna šikovná publikace, tuším Lokomotivy a historie se to jmenovalo...

 Nahoru

  Katalog nákladních vagónů; sepsal Petr Voltr, pvoltr@seznam.cz, kopírování volné pod podmínkou uvedení zdroje